Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 1999  > říjen  > obsah

Věda pro 21. století

pod tímto zvučným názvem se konala koncem června v Budapešti Světová konference o vědě. Naši sousedé se na tuto událost, která byla organizována pod záštitou UNESCO a ICSU, velmi pečlivě připravili. Zásadní roli v organizaci této mimořádně významné události hrála Maďarská akademie věd. Hlavní zasedání probíhala v Budapešťském konferenčním centru, které zvládlo na jedničku jak odborná jednání, tak společenskou úroveň konference. Zahajovacích a závěrečných ceremoniálů se zúčastnili prezident Maďarské republiky Arpád Goncz, generální ředitel UNESCO Federico Mayor a prezident ICSU Werner Arber. Celkem se konference zúčastnilo více než 1200 zástupců ze 141 zemí a 88 organizací, institucí a akademií. Oficiální delegaci České republiky vedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Eduard Zeman.

V úvodním projevu pan Federico Mayor připomněl úkoly a úspěchy UNESCO v jednotlivých projektech a naznačil, že hlavním úkolem konference je dohoda, jak dále řídit vědu a jaké problémy řešit. Úkolem nového století je společný postup vědců a politiků k nastolení míru a blahobytu při maximálním uplatnění morální a intelektuální solidarity. Zakladatel a první předseda Pungwashského hnutí Sir Joseph Rotblat hovořil o vědě jako o dominantním elementu v životě a zdůraznil, že vědci jsou schopni řešit problémy zodpovědněji než politici. Přesto lidé viní vědce ze zneužívání některých objevů. Věda proto musí získat důvěru veřejnosti prostřednictvím permanentní diskuse. Etika a výchova mladých vědců k respektování humánních hodnot je nutným imperativem budoucnosti.

Hlavní jednání konference probíhala ve třech tematických okruzích (Forum I: Science: Achievements, Shortcomings and Challenges, Forum II: Science in Society, Forum III: Towards a new commitment), na které navazovala celá řada tematických setkání (např. nebezpečné nákazy, geneticky modifikované potraviny, účinná popularizace vědy) a zejména diskuse z pléna, jak je běžné při jednáních organizovaných UNESCO. Pro náš region byl určitě klíčový mítink, který se konal v Prezidentském sále Maďarské akademie věd za účasti ministrů a zástupců akademií věd všech států střední a východní Evropy (CEEC). Význam, který UNESCO tomuto setkání přikládalo, podtrhnul fakt, že úvodní slovo pronesl jeho generální ředitel a celého jednání se zúčastnili přední zástupci ROSTE (UNESCO Regional Office for Science and Technology for Europe and North America). Velmi pozitivně působila přítomnost zástupců farmaceutického průmyslu, kteří na konkrétních příkladech doložili cestu od invence základního výzkumu až k výrobě nových léčiv.

Protože se jednalo o první setkání tohoto typu, organizátoři se snažili dát příležitost ke krátkému vystoupení zástupcům všech 27 států. Když pomineme jazykové bariéry a nevyhnutelné překrývání jednotlivých vystoupení, zůstane nám hlavní motiv celého odpoledne: úporná snaha o nalezení cesty k pravidelným setkáním na mezinárodní úrovni, která by pomohla zlepšit postavení vědy v každém jednotlivém státu. Protože kolem stolu seděli převážně zástupci zemí, které dosud vynakládají na vědu a vzdělání méně, než by bylo potřeba, musela být v závěru jednání projevena snaha o vyvá ženější spolupráci mezi západní a východní Evropou. Budoucí konference "Evropské partnerství ve vědě" by měla posloužit k dosažení tohoto cíle. Plnou podporu si také získala aktivita akademií věd pobaltských států nazvaná "Strategie výzkumu pro malé evropské země", o které se bude diskutovat v Praze na generálním mítinku ALLEA v březnu roku 2000. Nejen organizátoři, ale i červnové slunce se snažilo představit maďarské hlavní město v tom nejlepším světle. Proto i v historické budově Maďarské akademie byla "horká" atmosféra, která přinesla zajímavé náměty pro vědeckou spolupráci v Evropě.

Konference přijala dva zásadní dokumenty: 1. Draft Declaration on Science and the Use of Scientific Knowledge, 2. Draft Science Agenda - Framework for Action. Zatím co Deklarace shrnuje základní úkoly současné vědy při získávání nových vědeckých poznatků a jejich využití pro pokrok, další rozvoj, ochranu míru a řešení sociálních problémů, je Agenda návodem, jak splnění těchto úkolů dosáhnout. Oba dokumenty jsou přístupny na České komisi pro UNESCO.

Prof. MVDr. Jan Motlík, DrSc,.
RNDr. František Dusbábek, DrSc.