Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 1998  > červenec  > obsah

Workshop CarbLink (Praha–Hamburg 15.–19. 5. 1998)

Od roku 1993 probíhá mezi Mikrobiologickým ústavem AV ČR a Univerzitou v Hamburgu (Ústav organické chemie) spolupráce v oblasti enzymové a chemické syntézy sacharidů a glykobiologických studií. k této spolupráci se později připojila i Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (Katedra biochemie). Řešená problematika - příprava a studium imunoaktivních glykosidů - je širokou interdisciplinární oblastí s podílem biochemie, mikrobiologie, chemie, spektroskopie, imunologie a medicíny. Spolupráce, která byla doposud podporována granty GAČR, A.v. Humboldt, DAAD, Nadací Volkswagen a dalšími, přinesla již více než 10 společných publikací ve velmi dobrých časopisech, několik společných kongresových sdělení, a dále se uskutečnilo více než 30 krátko- i střednědobých pracovních výměnných pobytů. Většina účastníků spolupráce jsou studenti (PhD, postdoc).

Workshop, který proběhl během čtyř příjemných květnových dnů v Praze, by měl být milníkem pro další etapu spolupráce.

První den setkání byli všichni účastníci přijati na Německém velvyslanectví v Praze kulturním atašé Dr. Barthem. Ten zdůraznil, že tato spolupráce je jednou z nejplodnějších vědeckých spoluprací mezi Spolkovou republikou Německo a Českou republikou. Ředitelé obou ústavů - Dr. J. Spížek a Prof. J. Thiem ocenili atmosféru neformálnosti a dělnosti kooperace a dále výhodu rozsáhlé interdisciplinarity, především ze strany MBÚ.

Následující den - sobota - byl zcela zasvěcen kultuře a sportu. Dopoledne proběhlo přátelské utkání obou týmů v tenise, odpoledne historická tramvaj provezla účastníky Prahou, večer byl ukončen představením Křižíkovy fontány na Výstavišti.

Nedělní odpoledne bylo věnováno pracovním diskusím účastníků o probíhajících projektech a večer přednesl Dr. V. Křen plenární přednášku "Bioactive aminosugar derivatives - preparation, structure study and biological effects - collaborative aspects", která byla základem pro večerní diskusi.

V pondělí probíhala veřejná prezentace výsledků obou skupin v kinosále MBÚ. Program zahrnoval celkem 16 přednášek, pokrývajících všechny aspekty společných projektů. z klíčových přednášek dopolední sekce je možno jmenovat sdělení prof. Thiema "Enzymatic reactions in carbohydrate synthesis", dále Dr. Dvořákové "New reactions of glycosidases and glycosyltransferases", ze spektrální oblasti Dr. P. Sedmery "NMR and carbohydrates: a fruitful interaction" a Dr. V. Havlíčka "Mass spectrometry of glycoclusters". Odpolední sekce byla zaměřena více na biologické problémy: Doc. T. K. Lindhorst "Multivalency in glycobiology", dále přednáška Dr. Krallmann-Wenzel "Testing glycoclusters as inhibitors of bacterial adhesion" a zajímavé interdisciplinární sdělení Dr. Benady "Electron microscopy - use in glycobiology". Odpolední sekce pak byla zakončena blokem imunologických přednášek, kde dominovalo sdělení Dr. K. Bezoušky (PřF UK) "Carbohydrate ligands for activation receptors of rat natural killer (NK) cells: the advantage of being tailor-made".

Díky neformálnosti a dobré atmosféře bylo setkání velmi úspěšné, jak po pracovní, tak i po společenské stránce. Některé problémy byly vyřešeny, více nových otázek však bylo formulováno, což je velmi dobrý základ pro další spolupráci "Networku Carblink".

Vladimír Křen
Laboratoř biotransformací
Mikrobiologický ústav AV ČR, Praha

Významné ocenění

Významného ocenění v evropském měřítku se dostalo doc. Ing. Miroslavu Strnadovi, CSc., vedoucímu Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky rostlin AV ČR a Palackého univerzity v Olomouci. Byla mu udělena cena Evropské fytochemické společnosti za význačný příspěvek k rozvoji oboru rostlinná biochemie. Vůbec poprvé získal toto ocenění vědec z bývalého socialistického státu. Předmětem ocenění byla identifikace, analýza a studium metabolismu aromatických cytokininů. Byl to docent Strnad, kdo uvedl tuto skupinu rostlinných hormonů v obecné podobě do biochemie a rostlinné fyziologie. Připomeňme, že cytokininy tvoří jednu z pěti základních tříd rostlinných hormonů a jejich charakteristickým projevem je podíl v regulaci buněčného dělení. Strukturně vycházejí z adeninu. Největší aktivitu vykazovaly látky mající v N6 poloze jako substituent izoprenoidní řetězec s dvojnou vazbou. v rostlinných biotechnologiích byl však zejména pro množení in vitro používán i dostupnější a většinou i účinnější cytokinin benzylaminopurin (BAP). Dlouho se předpokládalo, že tento syntetický cytokinin, u něhož vystupuje jako substituent aromatické jádro, se přirozeně u rostlin ani nevyskytuje. Byl to docent Strnad, který modifikací dosavadních izolačních a analytických technik dokázal běžnou existenci benzylaminopurinu a dalších aromatických derivátů u rostlin. Zvláště účinným se ukázal být m-hydroxybenzylaminopurin, izolovaný především z topolu - proto na návrh Strnadův v chemickém názvosloví uváděný jako topolin. Tyto objevy představují zásadní poznatek pro rostlinnou fyziologii. Lze předpokládat jejich využití v rostlinných biotechnologiích a vzhledem k tomu, že analoga aromatických cytokininů vykazují i inhibiční efekty na buněčné dělení, je nasnadě jejich případné použití jako cytostatik. Cenu předali představitelé Evropské fytochemické společnosti a sponzorské firmy Rhone-Poulenc-Rorer v rámci symposia "Future Trends in Phytochemistry", které se konalo ve dnech 7.-10. května t.r. v historickém klášteře Rolduc, nedaleko nizozemského města Kerkade, poblíže Maastrichtu. Docent Strnad prezentoval svou práci v plenární přednášce "Aromatické cytokininy-současnost a perspektivy".

Ceny Rhone-Poulenc Rorer

Od roku 1991 uděluje Phytochemical Society of Europe dík velkorysé podpoře společnosti Rhone-Poulenc-Rorer novou cenu, určenou mladému badateli z Evropy, který mimořádným způsobem přispěl během posledních pěti let fytochemii. Hodnota ceny je 1000 liber, její příjemce má povinnost přednést výsledek svého bádání ve formě přednášky, uvedené při předávání ceny.

Jméno vyznamenaného vědce je oznámeno na výročním setkání společnosti a je zveřejněno v časopise Phytochemistry. Všichni členové společnosti mají možnost navrhnout kandidáta pro toto ocenění, jejich návrhy však musí být doručeny do 1. srpna předchozího roku. Volba je prováděna výborem, sestaveným z předsedy, místopředsedy, čestného sekretáře a zástupce společnosti Rhone-Poulenc-Rorer.

Držitelé ceny Rhone-Poulenc-Rorer Award:
1991 G. Appendino - Turin, Itálie
1992 G. Massoit - Remeš, Francie
1993 J. Kruger - Oxfiord, Velká Británie
1994 A. Martson - Lausanne, Švýcarsko

Průsečíky v kulturní krajině

O víkendu 16.-17. května se v Českém Krumlově konal mezioborový seminář Průsečíky v kulturní krajině, na jehož vzniku a organizaci se významně podílel i Ústav ekologie krajiny AV ČR v Českých Budějovicích.

Seminář proběhl poprvé loni, letošní ročník měl tedy číslo dvě. Jeho posláním je podpora komunikace mezi různými složkami společnosti: mezi vědci a odborníky na jedné, veřejností na druhé straně. v takové komunikaci hrají rozhodně nemalý vliv i další složky: politika, státní správa a sdělovací prostředky. Téma semináře znělo Vize rozvoje regionu.

Proč se Ústav ekologie krajiny, akademické pracoviště, zabývá něčím takovým, jako je v podstatě "nevědecká" práce? Důvodů je hned několik. Jednak má obor krajinné ekologie silně mezioborový charakter a nemůže zůstávat uzavřen pouze do rámce akademické obce. Do své práce potřebujeme zahrnout i názory veřejnosti, strategie politických řešení i konkrétní správní postupy. Druhý, více pragmatický důvod je hledání vazby na neakademické složky společnosti, snaha zviditelnit se alespoň v rámci regionu jako akademická instituce, najít zázemí pro další bádání. v neposlední řadě chceme jako vědci a odborníci přispět k demokratizačnímu procesu, jehož cílem je zatím velmi pozvolné vytváření tak zvané občanské společnosti. Takový příspěvek vidíme v rozvoji komunikace.

Letošní seminář jsme spojili s oficiálním zahájením českokrumlovské kulturní sezóny. Akce probíhala pod záštitou ekonomického náměstka ministra kultury ČR, Ing. J.Vodnrouše. Kromě vlastního semináře se v sobotu 16. května konala recepce a ono slavnostní zahájení kulturní sezóny. Pro většinu přítomných bylo nezapomenutelnou tečkou autentické předvedení částí barokní opery G.F. Händela "Imeneo" na obnovené scéně Barokního divadla na zámku Český Krumlov. Na organizaci se lvím způsobem podílela vedle Městského úřadu Český Krumlov také Nadace Barokního divadla a zámku Český Krumlov.

Jako první z pozvaných hostí promluvil na semináři místostarosta města Český Krumlov a náměstek ministra kultury Ing. J. Vondrouš. Hovořil o své vizi rozvoje města a regionu, o vztahu rozvoje ke koncepci trvale udržitelného života, o tom, co je cílený rozvoj turistického ruchu - totiž snaha uspořádat věci tak, aby do města přijížděli hlavně lidé se skutečným zájmem o to, co je nabízeno.

Další řečník, Dr. P. Slavko, vedoucí správy Státního hradu a zámku Český Krumlov, přednesl velice zajímavou a formálně dokonalou úvahu na téma Vize autentické obnovy kulturní památky. Zmínil se o dvou aspektech práce: jednak vlastní bádání nad historickými prameny, a dále dojem, který vzniká spojením všech objevených detailů dohromady. Tento dojem nazval "informační aurou" určitého detailu, místa, budovy, města či regionu. Jde v podstatě o syntézu údajů: někdy možná syntézu exaktní, někdy spíše intuitivní chápání zkoumaného celku. Například najde historik při bádání v archívech zámku účty za kamenivo, štěrk, barvy. Tuto informaci může hned použít architekt-restaurátor, protože se tak dozví, jaké materiály kdysi na stavbě používaly…

Následovali řečníci z akademického prostředí. Doc. Nýdl z Jihočeské univerzity hovořil o propojování aktivit univerzity se životem regionu a také o zavádění jednotného kreditního systému na Jihočeské univerzitě. Doc. Hedrlín z Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity naznačil zcela nové cesty, jak zpřístupňovat umění lidem, hlavně dětem. Nadšení vyvolal nabídkou vlastní práce, keramických replik - zmenšenin, které si zájemci doma mohou sami dotvořit.

Otázek životního prostředí se dotkl ve svém příspěvku autor tohoto článku, který také celé fórum moderoval. Na semináři se sešlo okolo stovky lidí, mezi nimi také naši a zahraniční novináři. Zprávy o semináři vyšly koncem května v regionálním i zahraničním tisku. Mezi posluchači byli zástupci některých regionálních sdružení, představitelé politického života a lidé z regionálně významných institucí. Plnou podporu našim Průsečíků v kulturní krajině a silný zájem o ně projevila kromě dalších institucí i kancelář prezidenta republiky.

Jaké konkrétní možnosti a závazky z akce vyplývají pro ÚEK AV ČR:

  • Vydání sborníku příspěvků.
  • Prohloubení komunikace Ústavu ekologie krajiny s regionem a jeho zviditelnění.
  • Kontakty na významné regionální instituce a na regionální i nadregionální sdělovací prostředky.
  • Na jednotlivcích záleží, jak tyto kontakty využijí a jaká bude ochota dalších vědeckých pracovníků nezabývat se jen úzce ohraničenou oblastí vlastního výzkumu, ale snažit se komplexnější pohled.

Šlo o seminář nikoliv čistě vědecký, ale rozhodně popularizační, zaměřený na komunikaci. Seznámili jsme veřejnost s názory odborníků a upozornili jsme ji, že existujeme a máme co říci. To se vztahuje nejen na Ústav ekologie krajiny AV ČR, ale i na Akademii věd, a možná i na naši vědu vůbec.

V současnosti se zabýváme vizí semináře, který budeme pořádat napřesrok. Velice pravděpodobně bude jeho hlavním tématem osídlení krajiny a komunikace mezi lidmi, neziskovým sektorem, odborníky, politikou a státní správou, ale i s podnikatelskou sférou. Seminář Občanská společnost a krajina se bude opět konat na jaře příštího oku. Už dnes začínáme shromažďovat podklady a byli bychom rádi, kdybychom mohli prezentovat více názorů od pracovníků Akademie. Chcete s námi někdo spolupracovat? v tom případě nás neváhejte ihned kontaktovat.

Richard Tichý
Ústav ekologie krajiny AV ČR
Na sádkách 7
370 05 České Budějovice
E-mail: tichy@dale.uek.cas.cz
http://home.zf.jcu.cz/~tichy
tel. (038) 777 5651, 0602 109627
fax. (038) 45719

Děkujeme touto cestou Městskému úřadu Český Krumlov a Nadaci Barokního divadla a zámku Český Krumlov za vynikající spolupráci na celé akci. Děkujeme také Dr. M. Lapkovi z Ústavu ekologie krajiny AV ČR za cenné připomínky k tomuto textu.

Budoucnost observatoře Milešovka
K semináři Ústavu fyziky atmosféry AV ČR 4. června

Budova observatoře na Milešovce byla předána k užívání v říjnu roku 1904; stavba na hoře (837m n.m.), kam je třeba veškerý materiál včetně vody dopravit, trvala pouhých 14 měsíců. Do konce roku pak probíhal zácvik pozorovatele a od 1.1.1905 začíná nepřetržitá řada meteorologických pozorování.

Prvním ředitelem milešovské observatoře se na více než 24 let stal prof. Dr. Rudolf Spitaler. v únoru 1929 ho vystřídal Dr. Leo Wenzel Pollak, který v roce 1939 musel z republiky emigrovat. Za války byla stanice obsazena německou armádou. Od prvních poválečných dnů roku 1945 řídil observatoř Dr. Oldřich Satrapa. Bezesporu jednou z nejvýznačnějších osobností, která stála v čele observatoře v poválečných letech, byl Dr. František Rein, který zde působil do konce 70. let.

Největší újmu utrpěla práce observatoře v roce 1993, kdy AV ČR byla nucena značně omezit počty svých pracovníků. Na Milešovce zůstali z původních pěti pozorovatelů pouze tři. Díky snahám pracovníků oddělení meteorologie Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se však podařilo sehnat peníze na nutné opravy budovy observatoře, která prakticky od konce 70. let chátrala. Tak mohla být v roce 1996 provedena oprava střechy, v následujícím roce výměna oken a zateplení západní stěny, v letošním roce pak zateplení stěny severní. Navíc do konce roku 1998 plánujeme opravu horní stanice nákladní lanovky, jediného prostředku pro dopravu materiálu a vody na vrchol.

V srpnu loňského roku jsme na observatoři instalovali automatickou meteorologickou stanici na bázi měřící ústředny METOS firmy METEOSERVIS Vodňany a čidel firmy VAISALA. Stanice umožňuje postupné rozšiřování měřených prvků a veličin. v současnosti je zde automaticky měřena teplota vzduchu (ve 2 m), přízemní teplota (v 5 cm nad povrchem) a relativní vlhkost vzduchu ve 2 m. Měří se množství srážek a indikuje doba jejich trvání. Automaticky rovněž probíhá měření půdních teplot v 5, 10, 20, 50 a 100 cm. Dále měříme směr a rychlost větru, tlak vzduchu a dobu trvání slunečního svitu. Kromě automatické stanice, která bude do konce roku doplněna přístrojem na měření globálního slunečního záření, pracuje na Milešovce aktivní zařízení na odběr vody z mlh a nízké oblačnosti. Observatoř je vybavena prototypem námrazoměru, který vyvinul ÚFA. Připravujeme další zařízení na odběr usazených srážek, kapalných i tuhých, abychom mohli sledovat obsah znečištění.

Příznivě pro budoucnost observatoře zapůsobil fakt, že WMO (Světová meteorologická organizace) vybrala Milešovku jako jedinou na území ČR do Globální klimatologické sítě. v důsledku toho jsme mohli opět rozšířit počet pozorovatelů na pět a od 1. ledna 1998 observatoř přešla (po téměř pětiletém přerušení) na nepřetržitý provoz.

Perspektivu observatoře na Milešovce vidím v navázání na období, kdy se zde věnovala pozornost fyzice oblaků a srážek. Rádi bychom se také věnovali procesům přenosu a vymývání znečisťujících látek v atmosféře. Tomu však do jisté míry vadí způsob vytápění observatoře koksem. Přechod na ekologické vytápění je pro nás otázkou minimálně dvou let, pokud se nepodaří získat dotaci či sponzorský dar.

První kroky, kam by naše observatoř chtěla směřovat, byly učiněny, následovat musí další. Nelze se spokojit pouze s nadšením a zápalem pro věc, důraz je nyní nutné položit na kvalifikaci pracovníků. Podstatně se zlepšily vztahy mezi ÚFA (tedy i observatoří) a Českým hydrometeorologickým ústavem. Začínají se rýsovat i konkrétní možnosti práce na společných projektech, nejen v rámci regionů, ale i celorepublikovém.

Pro vlastní rozvoj vědecké práce na observatoři osobně považuji za potřebné zlepšit spolupráci s univerzitami. Vždyť téměř každá má dnes fakultu životního prostředí, UJEP v Ústí nad Labem nevyjímaje. Chci některým univerzitám navrhnout možnost stáží a spolupráce, zapojit studenty do činnosti observatoře. To by do značné míry pomohlo vyřešit otázku nedostatku pomocných vědeckých pracovníků.

Ing. Jaroslav Fišák, CSc.,
vedoucí meteorologických observatoří ÚFA

Vyznamenání k 650. výročí založení UK

Pamětní medaili obdrželi 16.dubna 1989 tři pracovníci Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR :

Prof. RNDr. Jiří Čížek, DrSc., FRSC (1938) - do roku 1968 pracovník Ústavu fyzikální chemie ČSAV, od roku 1968 trvale v Kanadě, je profesorem aplikované matematiky a chemie na univerzitě ve Waterloo (Ontario). Patří mezi přední světové teoretické a kvantové chemiky a fyziky. Významně zasáhl do mnoha oblastí, patrně nejdůležitějším přínosem je kvantově chemická metoda spřažených klastrů ("coupled clusters"), která se stala zatím nejefektivnějším výpočetním postupem a je obsažena v nejpoužívanějších kvantově chemických počítačových programech. Po celou dobu emigrace si prof. Čížek zachoval velmi vřelý vztah ke své zemi. v roce 1991 získal z mnoha kanadských knihoven monografie z různých vědeckých oblastí, dal je přepravit do ČR a věnoval je především nově založené Slezské univerzitě. Nyní přechodně působí i v Praze v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde se významným způsobem podílí na vědeckém výzkumu,

RNDr. Vladimír Hanuš, CSc. (1923) - je u nás i v zahraničí všeobecně respektován jako jeden ze zakladatelů a nestorů organické hmotnostní spektrometrie. Jako žák prof. Heyrovského a prof. Brdičky se na počátku své vědecké dráhy zabýval polarografií a významně přispěl k dotvoření jejích teoretických základů. Od počátku 50. let se věnuje hmotnostní spektrometrii. Se svými kolegy postavil první přístroj tohoto druhu u nás a rozvinul jeho analytické aplikace. Největší význam však mají jeho práce na objasnění struktury organických látek a mechanismu rozpadu organických kationtů a přesmyků iontů v plynné fázi. Dr. Hanuš vychoval řadu studentů, z nichž někteří dosáhli vynikajících vědeckých úspěchů. Mnoho let rozsáhle vědecky spolupracuje zejména s lékařskými a přírodovědeckými fakultami UK. Tento vědec je všeobecně uznávanou autoritou nejen vědeckou, ale i mravní.

Doc. RNDr. Zlatko Knor, CSc. (1933) - je vedoucím vědeckým pracovníkem Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a od roku 1991 externím docentem UK pro obor fyzikální chemie. Uznávaný odborník ve fyzice a chemii povrchů pevných látek u nás zavedl a rozvinul metodu autoemisní mikroskopie umožňující mimo jiné pozorovat jednotlivé atomy v povrchu a vypracoval koncept mechanismu jednotlivých kroků v průběhu interakce plynů s povrchy kovů. Doc. Knor řadu let přednáší povrchovou chemii a fyziku v kurzech na Přírodovědecké fakultě UK, je členem oborové rady postgraduálního studia fyzikální chemie, vyškolil řadu studentů, atd. Udělení pamětní medaile je uznáním jeho rozsáhlého, vynikajícího a studenty ceněného pedagogického působení.

-lk-