Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Prezident udělil vyznamenání Zdeňku Ceplechovi

Emeritní vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR, který v roce 1959 stál u pozorování, výpočtu dráhy a posléze nálezu prvního meteoritu s rodokmenem na světě, dr. Zdeněk Ceplecha, byl oceněn státním vyznamenáním – Medailí Za zásluhy, kterou mu udělil prezident republiky Václav Klaus 28. října 2009 za zásluhy o stát v oblasti vědy.


Pribramske_meteority_foto_skys 082orez
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Zdeněk Ceplecha se narodil 27. ledna 1929 v Praze. Vystudoval matematiku, fyziku a astronomii na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1952). Už v průběhu studií (1951) začal pracovat na Ústředním ústavu astronomickém (dnes AsÚ AVČR). Tomuto pracovišti v Ondřejově a jeho oddělení meziplanetární hmoty zůstal věrný dodnes po celý svůj život. Tehdejší ředitel, prof. František Link, přijal Zdeňka Ceplechu na observatoř v Ondřejově pro uskutečnění projektu fotografování meteorů ze dvou stanic kamerami s rotující clonou. Svou první vědeckou práci publikoval Ceplecha již ve svých dvaceti létech Kromě snímků „běžných meteorů“ vedla soustavná činnost 30 kamer na dvou stanicích, a to po osmi létech a 2500 hodinách expozičního času, k zachycení proslulého příbramského bolidu (7. dubna 1959). Vyhodnocení jeho deseti snímků ze dvou stanic původní metodou dr. Ceplechy a nález čtyř meteoritů v terénu na předpověděných místech dopadu, se staly jedním z největších úspěchů české astronomie 20. století a jednou ze světových priorit české vědy. Byl to první meteorit v historii vědy vůbec, jehož světelná dráha v atmosféře i původní dráha ve sluneční soustavě byly spolehlivě a přesně určeny.

Zásluhou dr. Ceplechy se v Československu a posléze i v dalších zemích střední Evropy začala vytvářet bolidová síť. Ta pokračuje v systematickém snímkování bolidů dodnes, kdy se vedení její organizace ujal dr. Pavel Spurný. Bolidová mnohostaniční síť poskytla první statistická data o množství hmoty velkých meteoroidů přitékajících k Zemi z meziplanetárního prostoru. V roce 2005 uveřejnil dr. Ceplecha (jako první autor se spoluautorem dr. D. O. Re Vellem z USA), svou 177. vědeckou práci, novou teorii průletu meteoroidu ovzduším s plným uvážením fragmentačních jevů. Ta poprvé vůbec beze zbytku vysvětluje tzv. paradox hmotností meteoroidů. Dr. Ceplecha postupně získával významné mezinárodní kontakty zejména v USA a Kanadě a stával se světovou autoritou svého oboru. V roce 1967 byl zvolen presidentem 22. komise (pro výzkum meteorů) Mezinárodní astronomické unie (IAU).

Pribramske_meteority_foto_skys 005
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Od osmdesátých let si vychoval v Ondřejově dva vynikající žáky, Pavla Spurného a Jiřího Borovičku, kteří velmi úspěšně pokračují v tradici Ceplechovy české meteorické školy. Práce dr. Ceplechy byla mnohokráte oceněna (Státní cena, 1971; prestižní cena George P. Merrilla od Americké národní akademie, 1984; Zlatá medaile ČSAV za zásluhy ve fyzikálních vědách, 1989; Nušlova cena České astronomické společnosti, 2004). Rozhodnutím Mezinárodní astronomické unie z r. 1980 získala planetka č. 2198 jméno „CEPLECHA“. V r. 1994 se dr. Ceplecha stal jedním ze zakládajících členů Učené společnosti ČR.

-red-

29. 10. 2009