Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Před 400 lety obrátil Galileo Galilei svůj dalekohled k obloze

Přesně před 400 lety vzbudil toskánský astronom, filozof a fyzik Galileo Galilei (1564–1642) pozornost Benátčanů, když 25. srpna 2009 prvně demonstroval vlastnoručně sestrojený dalekohled za použití spojky a rozptylky. V tehdejší době neměl konkurenci – byl dlouhý něco přes metr a zvětšoval osmkrát. O rok později měl Galileo k dispozici dalekohled již s třicetinásobným zvětšením, díky němuž uskutečnil řadu důležitých objevů. Výsledky prvních astronomických pozorování publikoval v pojednání Hvězdný posel (Sidereus Nuncius). Na počest jeho objevu vyhlásilo UNESCO letošní rok Mezinárodním rokem astronomie.


                              TK_Kepler_foto_skys (1403)
                       Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Galileovi se podařilo objevit mnoho do té doby neznámých jevů – např. čtveřici Jupiterových měsíců (Europa, Ganymed, Callisto, Io) či fáze Venuše. Jako jeden z prvních pozoroval sluneční skvrny, Mléčnou dráhu a měsíční krátery, jejichž existenci odvozoval ze vzorů vymodelovaných světlem a stínem na měsíčním povrchu.
 
O Galielově dalekohledu se brzy diskutovalo v odborných kruzích i na panovnických dvorech. Pozornosti pochopitelně neunikl ani mecenáši věd a umění Rudolfu II., na jehož dvoře bádali jiní dva významní astronomové – Tycho de Brahe a Johannes Kepler, který na Galileovu útlou knihu reagoval v roce 1612 Rozpravou s Hvězdným poslem (Dissertatio cum Nuncio Sidereo).
 
Johannes Kepler se také zasloužil o zdokonalení dalekohledu, když sestrojil dalekohled s dvěma spojkami. Sice získal převrácený, zato však mnohem ostřejší obraz než jeho předchůdce. V roce 1671 pak přišel zrcadlový model Isaaca Newtona. V tu dobu měly dalekohledy již průměr okolo 20 centimetrů; současné největší teleskopy mají pro srovnání v průměru až deset metrů.   
 
Galileovo dílo je považováno za jeden z nejvýznamnějších vědeckých příspěvků od dob Aristotela. Vedle astronomických pozorování a položení základů vědecké metody (vedle Francise Bacona) studoval např. zákony pádu (viz historka o pouštění koulí o rozdílných hmotnostech ze šikmé věže v Pise) či zákony o stejnoměrném pohybu a setrvačnosti.
 
Výsledky jeho vědecké práce (především spisy o Koperníkově heliocentrickém paradigmatu) vyústily v konflikt s církví, která mu v roce 1633 zakázala cokoli dále publikovat. 

lsd

25. 8. 2009