Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2005  > červenec  > obsah

Unikátní byzantologická knihovna České republice

V rámci knihovny Slovanského ústavu AV ČR v Praze je umístěna byzantologická knihovna, která má v současné době 4090 signatur.
Tento unikátní soubor knih však obsahuje vedle několikadílných publikací i několikasvazkové ediční řady, a proto celkový počet zaevidovaných svazků představuje přes 5000 knihovních jednotek.

Byzantologická knihovna vznikala postupně v roce 1929, kdy byl založen sborník pro studium byzantsko-slovanských vztahů Byzantinoslavica, a byla spojena s výměnou tohoto časopisu. Díky ní získával časopis nové publikace téměř z celého světa, zejména ze slovanských zemí, které byly zpočátku součástí příruční knihovny tohoto periodika; zčásti se ukládaly do fondu knihovny Slovanského ústavu, zčásti se odevzdávaly jako dary Slovanské knihovně ministerstva zahraničních věcí (v roce 1942 se sloučil s Národní univerzitní knihovnou, dnešní Státní knihovnou při Národní knihovně ČR). Během vývoje prošla byzantologická knihovna několika delimitacemi, z nichž ji některé vážně poškodily, nejen pokud šlo o strukturu knižního fondu, ale časté stěhování poničilo některé knihy i fyzicky. Koncem 70. let byla knihovna obohacena o 700 signaturních čísel díky většímu počtu darovaných svazků knih z pozůstalosti F. Dvorníka, později také získala některé knihy z pozůstalosti J. Myslivce. Dvorníkova knihovna byla zaměřena na historii byzantské říše, na dějiny byzantsko-slovanských vztahů a na problematiku cyrilometodějskou a zahrnuje zejména publikace z druhé poloviny 19. a z první poloviny 20. století. Myslivcova knihovna obohatila knižní fond především o díla z oblasti dějin umění, a to hlavním dílem umění byzantského a slovanského (srbského, bulharského a ruského), které navazovalo na byzantské tradice. Jako celek nabízí byzantologická knihovna ke studiu nejen publikace, které se orientují na nejrůznější aspekty historie byzantské říše (politické, ekonomické, církevní, kulturní dějiny), ale najdeme v ní také bohatou literaturu zabývající se byzantsko-slovanskými vztahy ve středověku (knihy věnované nejstarším národním dějinám jednotlivých slovanských států, jejich vztahům k Byzanci, jejich umění a kultuře). Vedle byzantinik, postbyzantinik a slavik zahrnovala knihovna rovněž literaturu týkající se neogrecistiky, která byla na počátku 90. let 20. století deponována jako trvalá výpůjčka v Ústavu pro klasická studia AV ČR na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Kromě jednotlivých unikátních svazků knihovna také obsahuje několik jedinečných a v České republice jinak nedostupných edic, edičních řad nebo děl encyklopedického charakteru a slovníků. Mezi unikáty byzantologické knihovny najdeme několik knih už z 18. století. K jejím chloubám se řadí padesátisvazková edice Corpus Fontium Historiae Byzantinae (CFHB) vydávaná v Bonnu, která přináší kritické vydání řeckých textů byzantských autorů s paralelním latinským překladem. První svazek vyšel v roce 1828 a patří k nejstarším publikacím byzantologické knihovny. Na tzv. Bonnský korpus navázala v 20. století, v roce 1967, ediční řada Corpus Scriptorum Historiae Byzantinae (CSHB), která vychází dodnes v několika vydavatelských "evropských" řadách (Rakousko, Itálie, Řecko, Německo) i v zámoří (USA). Z konce 19. století pochází také edice byzantských autorů publikovaná v Lipsku pod názvem Bibliotheca Teubneriana a rovněž několikasvazkové práce i jednotlivé monografie vydané v Londýně, Paříži, Moskvě, Petrohradu, Kyjevě, Ženevě, Berlíně, Jenně, Mnichově, Vídni, Štýrském Hradci či v Bělehradě a Athénách. Co do velikosti rozsahu se Bonnskému korpusu nejvíce blíží Dictionnaire de théologie catholique, který byl vytištěn v Paříži v letech 1915–1935 a který obsahuje 27 svazků. Mezi unika se řadí rovněž slovník E. A. Sophoclese Greek Lexicon of the Roman and Byzantine Periods, jehož druhé vydání vyšlo na počátku 20. století v roce 1917 (první r. 1870) ve spolupráci Harvardské univerzity v Cambridgi, Mass. a Oxfordské univerzity v Londýně. Přestože byzantologická knihovna obsahuje především zahraniční literaturu, objevíme zde také některé práce Pavla Josefa Šafaříka a Konstantina Jirečka z 19. století nebo knihy Lubora Niederla či Karla Müllera z počátku 20. století i práce dalších českých a slovenských autorů. Knihovna ovšem neobsahuje pouze starší literaturu, ale byla pravidelně doplňována po celé 20. století o nové knižní přírůstky, které byly získávány díky poměrně rozsáhlé redakční výměně časopisu Byzantinoslavica, recenzní činnosti a do roku 1994 také díky vydávané anotované byzantologické bibliografii. Mezi významné knihovní signatury patří i řada kongresových akt, publikovaných pořádajícími státy k jednotlivým byzantologickým kongresům, nebo moderní edice Prosopographisches Lexikon der Palaiologenzeit vycházející ve Vídni od roku 1976 (do roku 1996 vydáno 12 svazků a addenda).

Knižní publikace doplňuje neméně unikátní řada byzantologických časopisů (přes 100 signatur). Řadu z nich nelze najít v žádné naší veřejně přístupné knihovně. Mnohé jsou velmi staré a vycházejí již od konce 19. století jako např. Vizantijskij Vremennik založený V. G. Vasilevským v roce 1894 v Moskvě nebo Byzantinische Zeitschrift, který začal vycházet pod vedením K. Krumbachera v roce 1892 v Mnichově. Některé, podobně jako naše Byzantinoslavica, začaly vycházet ve dvacátých letech 20. století (např. v roce 1924 pařížský, později bruselský Byzantion nebo athénský časopis Epeteris tes Etaireias Byzantinon Spoudon). Přestože ne všechny časopisecké řady jsou úplné, řadu časopisů již knihovna z finančních důvodů neodbírá a stávající získává vesměs výměnou, je možno vedle výše uvedených časopisů zmínit také Analecta Bollandiana, Archeion Pontou, Byzantiaka, Byzantina, Byzantine and Modern Greek Studies, Byzantinische Forschungen, Dumbarton Oaks Papers, Erytheia, Greek, Roman and Byzantine Studies, Irenikon, Jahrbuch der österreichischen Byzantinistik, Kleronomia, Ostkirchliche Studien, Revue des Etudes Byzantines, Symmeikta, Thesaurismata nebo Zbornik radova Vizantološkog instituta a další.

Byzantologická knihovna obsahuje široké spektrum byzantologické literatury, které odpovídá interdisciplinaritě a mnohooborovosti byzantologie. Zahrnuje knihy a časopisy, které jsou určeny nejen historikům umění, ale také literárním historikům, lingvistům, právníkům, filozofům i teologům. Některé publikace tohoto knižního fondu mohou inspirovat také paleografy, kodikology, epigrafiky, diplomaty (případně papyrology), archeology a architekty, tedy všechny, kteří se zajímají o fenomén více než tisícileté východořímské byzantské říše, o roli, kterou tento historický subjekt sehrál ve východnější části Evropy, včetně stop, jež zanechal v historii našeho středoevropského území a evropského kulturního dědictví.

Všechny knihy a časopisy se právě pro svou jedinečnost a unikátnost půjčují badatelům pouze k prezenčnímu studiu v rámci výpůjční doby knihovny Slovanského ústavu (http://www.slu.cas.cz).

Lubomíra Havlíková,
Slovanský ústav AV ČR