Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2005  > únor  > obsah

Československá společnost mikrobiologická

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Patří k nejstarším organizacím svého druhu na světě – byla založena již v roce 1928. O vznik Společnosti se do značné míry zasloužil František Patočka (1904–1985), který se s myšlenkou spolčování mikrobiologů s cílem výměny informací a zkušeností setkal během svého studijního pobytu v Pasteurově ústavu v Paříži.

První informativní schůzka přípravného výboru Společnosti se konala v červnu 1928 za předsednictví profesora Ivana Honla, přednosty Bakteriologického a sérologického ústavu UK v Praze. Zakládajícími členy společnosti byli především tehdejší členové Lékařské a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Prvním předsedou byl zvolen prof. Ivan Honl. V roce 1937 se stal předsedou Společnosti prof. Němec, po něm bohužel velmi krátce Jan Kabelík. Rozbitím Československa se činnost Československé společnosti mikrobiologické (ČSSM) na delší dobu přerušila. Po II. světové válce se předsedou Společnosti nakrátko stal prof. František Patočka a od r. 1949 prof. Ivan Málek. Rozvoj Společnosti je po dobu téměř čtvrtstoletí spojen se jménem tajemníka Vladimíra Havla, který mj. obhájil na Přírodovědecké fakultě UK diplomovou práci s názvem Počátky české mikrobiologie. Funkci tajemníka Společnosti dále vykonával Miloš Rýc, jehož zásluhou bylo Československu přiděleno pořádání nejvýznamnějšího světového mikrobiologického kongresu (IUMS Congresses 1994). Do historie Společnosti se dále významně zapsali prof. Jaroslav Šterzl a prof. Jiří Stárka. V posledním období, kdy je ČSSM registrována u Rady vědeckých společností Akademie věd ČR, ovlivňovali její chod předsedové prof. Libor Ebringer z Prírodovedeckej fakulty UK v Bratislavě a doc. Jaroslav Spížek, bývalý ředitel Mikrobiologického ústavu AV ČR v Praze. Obě tyto instituce činnost Společnosti zaštiťují a podporují. Historie Československé společnosti mikrobiologické a řady vědeckých pracovišť v Čechách i na Slovensku byla shrnuta ve dvou dílech knihy Kapitoly z historie československé mikrobiologie, která zahrnuje období od roku 1928 do roku 2002. Na 23. kongresu ČSSM konaném v září 2004 v Brně byl do čela společnosti zvolen doc. Ivan Čižnár, dlouholetý vědecký pracovník Ústavu preventívnej a klinickej medicíny a současný proděkan pro vědu a výzkum Fakulty verejného zdravotníctva Slovenskej zdravotníckej univerzity v Bratislavě. 75. výročí založení ČSSM bylo v roce 2003 oslaveno symbolickým společným výstupem členů Hlavního výboru na horu Říp a krátkou slavností v reprezentativních prostorách vily Lanna (viz Akademický bulletin 10/2003), kde byly symbolicky předány knihy Kapitoly z historie československé mikrobiologie zástupcům Přírodovědecké fakulty UK v Praze a Prírodovedeckej fakulty UK v Bratislavě.

Formálně je Československá společnost mikrobiologická občanským sdružením, ale česká a slovenská část hospodaří odděleně a má své vlastní sekretariáty v Praze a v Bratislavě. Činnost Společnosti spočívá především v pořádání odborných kurzů, seminářů či sympozií. Tradiční jsou vícedenní semináře Mikrobiologie vody nebo Mikrobiologie potravin. Společnost se podílí i na pořádání Výročních konferencí o kvasinkách, konaných každoročně ve slovenských Smolenicích. Společnost podporuje i celostátní semináře lékařských mykologů či odborníků v oblasti bioremediací. V posledních dvou letech ČSSM organizuje úspěšný mezinárodní seminář věnovaný nově vznikajícímu oboru, transkriptomice – RNA Klub. Jednodenní kurz určený především pregraduálním a postgraduálním studentům mikrobiologie s názvem Pokroky v mikrobiologii pořádá Společnost ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK v Praze. Pravidelné semináře, věnované především otázkám lékařské a veterinární mikrobiologie, pořádají regionální pobočky ČSSM v Brně a v Košicích. Nejvýznamnější a největší akcí Společnosti je organizace kongresů, které jsou spojeny s konáním Valné hromady (nejvyššího orgánu Společnosti. Kongresy bývají vícedenní a setkává se na nich několik set účastníků; konají se každé tři roky střídavě v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Poslední, který se uskutečnil v září 2004 v Brně, navštívilo více než 350 zájemců.

Kromě informačního Bulletinu, který v roce 2000 získal mezinárodní identifikační číslo ISSN, vydává Společnost spolu s Mikrobiologickým ústavem AV ČR odborný mezinárodní časopis Folia Microbiologica, který přispívá k celosvětové výměně informací v oboru mikrobiologie. V roce 2005 vyjde již 50. ročník tohoto uznávaného impaktovaného časopisu. Oslav 45. jubilea časopisu se v roce 2000 na zámku v Třešti zúčastnil i prof. Eugene Garfield, mj. duchovní otec Current Contents a SCI a zakladatel Institute for Scientific Information (ISI), který ve svém vystoupení zdůraznil význam regionálních vědeckých periodik. Československá společnost mikrobiologická je členem dvou nadnárodních organizací – International Union of Microbiological Societies (IUMS) a Federation of European Microbiological Societies (FEMS). Členství v těchto organizacích umožňuje členům Československé společnosti mikrobiologické čerpat různá stipendia či příspěvky na pořádání seminářů a sympozií. V poslední době se též začíná slibně rozvíjet spolupráce s partnerskými organizacemi ve středoevropském regionu, která mj. vyústila v pořádání konference Central European Symposium on Antimicrobial Resistance (CESAR 2003) v chorvatském Briuni, jehož pokračování se chystá v roce 2006 ve Vysokých Tatrách. Pro okamžitou informaci členů Společnosti slouží internetové stránky www.cssm.info.

Společnost, kterou v obdobích mezi Valnými hromadami vede volený Hlavní výbor, zřídila v posledních letech několik cen a ocenění. Kromě čestného členství ve Společnosti je to Cena pro nejlepšího mladého českého a slovenského mikrobiologa, jež bývá každý rok udělována mikrobiologům mladším 35 let, kteří prokázali mimořádné nadání a výsledky své práce obhájili před mezinárodní vědeckou komunitou, a Patočkova medaile jako ocenění pro mikrobiology-seniory, kteří se výrazně zasloužili o rozvoj oboru nebo o Společnost. Ve spolupráci s americkým mecenášem dr. Jimmem Kvachem Společnost nově uděluje ceny nadějným odborníkům z oblasti bioinformatiky, resp. fyziologie mikroorganismů Kvach Family Prize a Švec Family Prize. Společnost tak nejenom formálně, ale i věcně pečuje o rozvoj mikrobiologie v České republice i na Slovensku.

RNDr. JIŘÍ GABRIEL, DrSc.,
vědecký tajemník ČSSM