Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > červen  > obsah

Masarykova česká sociologická společnost

Masarykova česká sociologická společnost, sdružující sociology, odborníky příbuzných profesí a zájemce o sociologickou problematiku, vznikla v dnešní podobě v roce 1993. Má asi 350 členů soustředěných do odborných sekcí. Jedenáctičlenný řídící výbor, předseda a dva místopředsedové jsou voleni per rollam na období tří let. Funkce předsedy je vykonávána cyklicky vždy po dobu jednoho roku - předseda a místopředsedové se v rámci volebního období střídají v dohodnutém pořadí.

Společnost navazuje na dlouhou a vcelku pohnutou tradici, v níž se odráží osud české sociologie. Její první předchůdkyně - Masarykova sociologická společnost, byla založena v roce 1925 a prvním předsedou byl profesor Břetislav Foustka. Po válce se sdružovací aktivity sociologické obce krátkodobě oživily, aby brzy utichly v kontextu celkového odmítnutí sociologie jako společenské vědy. Československá sociologická společnost při Československé akademii věd vznikla v roce 1964, rozvinuly se aktivity v celé řadě oborových sekcí a regionálních poboček. Velký zájem odborné veřejnosti signalizuje i fakt, že od svého počátku měla společnost téměř osm set členů. S nástupem normalizace došlo opět k utlumení sociologie a jejího ohraničení do politicky definovaného prostoru. Společnost fungovala dále, jednotlivé sekce pořádaly semináře a konference. Vzhledem k omezeným možnostem odborného setkávání v té době byly tyto akce také příležitostí k neformálním kontaktům odborníků působících na sociologických pracovištích v celé republice. V roce 1989 se společnost rychle aktivizovala. Po odloučení Slovenské sociologické společnosti do svého názvu přijala jméno T. G. Masaryka.

Hlavním záměrem Masarykovy české sociologické společnosti je podporovat rozvoj sociologie ve výzkumu, výuce i aplikaci a popularizovat výsledky sociologického bádání mezi odbornou i laickou veřejností. Zaměřuje se na odborné akce ke klíčovým problémům současného a budoucího vývoje společnosti, podporuje činnost odborných sekcí a regionálních poboček. Organizuje diskusní fóra, na která jsou zváni všichni členové společnosti i odborníci z dalších oborů. Podporuje rozvoj mezinárodní spolupráce sociologických pracovišť, univerzit a asociací.

Společnost je členem International Sociological Association (ISA) a European Sociological Association (ESA). Členové se účastní evropských i celosvětových kongresů. Silná byla zejména účast českých sociologů na kongresu ESA v roce 1999, který byl věnován otázkám evropské integrace. Spolupráce s Evropskou sociologickou asociací je intenzivní i díky tomu, že v roce 1999 byl prezidentem asociace zvolen český sociolog Jiří Musil. Při jeho působení ve funkci se uskutečnilo pražské setkání výboru ESA a členů sociologické společnosti.

Při některých akcích mezinárodních sociologických asociací konaných v České republice je společnost spolupořadatelem. V roce 1999 se v Praze uskutečnilo zasedání výzkumného výboru č. 19 ISA pod názvem Societální změny a odpovědi sociální politiky za aktivní účasti našich sociologů. Tématem byly otázky sociální politiky ve střední Evropě a rozvojových zemích, jmenovitě vztah sociální politiky k demografickému vývoji, pracovnímu trhu a občanské společnosti.

Spolupráce se Slovenskou sociologickou společností se děje v rámci aktivit jednotlivých sekcí i společně organizovanými konferencemi. Z iniciativy slovenských kolegů se v Bratislavě v roce 1999 konaly První slovensko-české sociologické dny, z jejichž obsahu bylo vydáno samostatné číslo časopisu Sociológia. Byly zaměřeny na komparaci transformačních změn v obou republikách, a to zejména z hlediska přeměny sociální struktury a formování občanské společnosti, vztahu trhu a sociální sféry. Dále na reflexi sociologických institucí a vysokoškolské přípravy sociologů.

Společnost připravila řadu národních vědeckých akcí. Konference v roce 1995 mapovala nové sociologické poznatky o společenské transformaci - dominantním tématu té doby. Řada dalších akcí byla pohledem na obor - nejvýznamnější z nich byla konference Československá sociologie 1945-1995. U příležitosti osmdesátého výročí vzniku České republiky se uskutečnilo setkání zaměřené na Osudy české společnosti 1918-1998. Diskutovalo se o vývoji sociální a prostorové struktury, etnických otázkách, politické a kulturní dimenzi české společnosti. Pohled zvenku a mezinárodní komparaci přinesli čeští sociální vědci působící v zahraničí. Konference vyústila v nástin sociologických aspektů budoucích integračních procesů. Evropskému tématu byla plně věnována konference konaná v roce 2000 pod názvem Připravenost české společnosti na integraci s Evropou - co získáme, co ztratíme, co nabízíme. Setkání se zaměřilo na hodnocení českého vzdělávacího systému ve srovnání s evropskými, na vzájemný vztah demokratizačních a globalizačních procesů v budoucí Evropě, modernizaci české společnosti a na sociologické kontexty technické infrastruktury. Dosud poslední v řadě byla konference na téma Deset let samostatné české sociologie z února letošního roku. Zabývala se rozvojem teoretického i metodologického poznání, výukou sociologie a výzkumem na vysokých školách a společenskou funkcí sociologie.

Pokud jde o činnost jednotlivých odborných sekcí, mezi nejaktivnější patří sekce sociální patologie a sekce sociální antropologie. Prakticky každoročně se konají semináře sociální patologie. Loňský byl zaměřen na problematiku marginalizovaných jedinců a manipulovatelnosti veřejného mínění z hlediska sociální patologie. Sekce sociální antropologie byla založena v roce 1998 a od svého vzniku pořádá cyklus pravidelných "Gellnerovských seminářů", které v tomto období už dosáhly padesátky. Mezi přednášejícími jsou vedle českých vědců osobnosti mnoha zahraničních univerzit a společenskovědních institucí. Semináře navštěvují odborníci z různých společenskovědních oborů a hojně též studenti. Mezinárodní spolupráce je velmi živá v sekci sociologie venkova a zemědělství. Členové sekce a zejména sociologové působící na České zemědělské univerzitě v Praze aktivně vystupují na četných mezinárodních konferencích a na některých se organizačně spolupodílejí.

Z činnosti dalších sekcí je možné jmenovat semináře a diskusní setkání sekce integrálního zkoumání člověka, sekce sociologie kultury, sekce sociologie medicíny a zdraví.

Společnost v posledních letech vydává Zpravodaj MČSS, na němž se sponzorsky podílí Ladislav Čerych. Bulletin je platformou pro diskusi nad aktuálními tématy oboru, poskytuje informace ze života české sociologické společnosti i mezinárodní a evropské asociace.

Současná činnost Masarykovy české sociologické společnosti se vedle tradiční práce v sekcích zaměřuje na dva hlavní úkoly. Je to jednak projekt Česká sociologie v exilu, který vznikl z iniciativy Milana Petruska a na němž spolupracují studenti sociologie Filozofické fakulty UK. Shromažďují materiál o vědecké práci i životních osudech významných osobností českého exilu s cílem vydat knižní publikaci. Druhý úkol souvisí s prohlubováním mezinárodní spolupráce, zejména se Slovenskou a Polskou sociologickou společností. Chceme připravit mezinárodní konferenci, navazující na Prvé slovensko-české sociologické dny, která se zaměří na integraci obou zemí do evropských institucí. Pokud to sponzorské možnosti dovolí, přizveme ke společné diskusi také polské a maďarské sociology.

Eliška Jungová