Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2002  > květen  > obsah

Mezinárodní sympozium Matija Murko Osobnost a dílo

Obrázek k článku 

Slovanský ústav AV ČR oslavil desáté výročí obnovení své činnosti mezinárodním sympoziem, na němž bylo vzpomenuto 50. výročí úmrtí druhého předsedy Slovanského ústavu (1932-1941) a prvního profesora jazyků a literatur na Karlově univerzitě (1920-1931) profesora Matije Murka. Sympozium se uskutečnilo v úterý 26. března 2002 ve vile Lanna a jeho spolupořadateli byly také Ústav slavistických a východoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Literárněvědná společnost při AV ČR a Velvyslanectví republiky Slovinsko.

Slovinec Matija Murko (10. 2. 1861-10. 2. 1952) patřil k poslední generaci "renesančních" slavistů, jakým byl např. v 19. století P. J. Šafařík nebo Murkův předchůdce, první předseda Slovanského ústavu L. Niederle. M. Murko byl výraznou a všestrannou vědeckou osobností a svým dílem se zapsal do řady vědních oborů, ať již to byla lingvistika či literární věda nebo etnologie a folkloristika. Byl také výborným organizátorem vědecké práce a vynikajícím pedagogem. Slovanský ústav se pod jeho vedením stal významným vědeckým pracovištěm a centrem vědeckého života. Multidisciplinární pojetí slavistiky, které Murko svou prací reprezentoval, mu umožnilo vidět vědecké problémy v širších historických souvislostech a v širokém geografickém diapazonu. Své názory na pojetí slavistiky formuloval v prvním čísle I. ročníku časopisu pro slovanskou filologii Slavia, který společně s O. Hujerem založil, v letech 1922-1939 vydával a který vychází ve Slovanském ústavu dodnes.

Murkovo dílo patří české i slovinské vědě, a proto se u společného stolu sešli badatelé z České republiky i Republiky Slovinsko, aby se svými referáty pokusili složit barevnou mozaiku, která by představovala co nejucelenější obraz Matije Murka - vědce i člověka. Sympozium zahájili ředitel Slovanského ústavu PhDr. V. Vavřínek, rada Velvyslanectví Republiky Slovinsko pan M. Puc a prof. D. Dolinar, který přítomným představil své slovinské kolegy. V úvodním příspěvku Mgr. J. Špirudová (Slovanský ústav) na základě bohatého archivního materiálu vyčerpávajícím způsobem zhodnotila činnost Murka jako předsedy Slovanského ústavu, včetně jeho aktivit vědeckých a organizačních. Na její referát navázala PhDr. M. Nedvědová (Ústav slavistických a východoevropských studií FF UK), která se ve svém příspěvku zaměřila na Murkovu roli pedagogickou a zmapovala jeho činnost na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Slovinský host prof. D. Dolinar (Inštitut za slovensko literaturo in literarne vede) věnoval svůj příspěvek zhodnocení Murkova působení na lublaňské univerzitě a jeho přínosu slovinské literární vědě. Nestor českých slavistů - PhDr. S. Wollman - s nadhledem a brilantností vykládal své osobní vzpomínky z dětství a mládí a o svých setkáních s profesorem Murkem. Dr. N. Križnar (Inštitut za slovensko narodopisje) seznámil účastníky sympozia s Murkovými etnografickými výzkumy a zpestřil zasedání projekcí starých fotografií, které udělal Matija Murko s pomocí svého syna Iva po celém území bývalé Jugoslávie. Dokumentují charakter krajiny a ráz architektury, zemědělské práce, lidové obřady, techniku výroby např. hudebních nástrojů a také přinášejí portréty lidových hudců a vypravěčů a jsou obrazem dnes už mnohdy zapomenutého světa.

Na referát o etnografickém materiálu navázala Križnarova kolegyně dr. M. Stanonik (Institut za slovensko narodopisje), Murkovou prací folkloristickou a věnovala se jeho přínosu výzkumu lidové slovesnosti. Doc. M. Zelenka (Slovanský ústav) zhodnotil v referátu Murkův podíl na rozvoji českého komparatistického studia v literární vědě. Murko prosazoval genetické chápání literárního procesu. Přestože vyšel z Jagićova chápání filologie, svou pozornost zaměřil i na strukturalismus a fenomenologii a vedl polemiku s představiteli Pražského lingvistického kroužku; český nacionalistický pohled obohatil o mezinárodní dimenzi. Vystoupením dr. A. Žele (Inštitut za slovenski jezik Frana Ramovša), které se pohybovalo na pomezí jazykovědy a etnologie, byla ukončena vědecká část zasedání.

Na závěr zarecitoval R. Čermák, posluchač FF UK, báseň věnovanou prof. Murkovi k příležitosti jeho sedmdesátin a napsanou v lužické srbštině.

U příležitosti 10. výročí obnovení Slovanského ústavu udělila na návrh jeho ředitele Akademická rada AV ČR oborovou medaili J. Dobrovského prvnímu řediteli Slovanského ústavu prof. A. Měšťanovi (1992-1998) jako uznání jeho vědeckých zásluh a za propagaci české vědy a kultury. Bohužel zdravotní stav mu nedovolil medaili osobně převzít.

Mezinárodní sympozium bylo důstojným oslavením 10. výročí obnovení Slovanského ústavu v roce 1992 a bylo ukončeno společenským setkáním účastníků sympozia v podvečerních hodinách ve vile Lanna, jehož se zúčastnila místopředsedkyně AV ČR doc. PhDr. L. Petráňová.

Lubomíra Havlíková,
Slovanský ústav AV ČR