Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2001  > únor  > obsah

Navždy nás opustil MUDr. Karel Fortýn, CSc., nedoceněný český chirurg

Je snad údělem těch, kteří přinášejí poznání něčeho nového a převratného, že si jich lidská společnost začne vážit až po jejich nenávratném odchodu. Z naší i světové historie by se našla řada příkladů svědčících pro toto tvrzení. MUDr. Karel Fortýn, CSc., český chirurg, objevitel devitalizačního způsobu léčby zhoubných nádorů, přesně zapadá do kategorie osobností nedoceněných naší společností.

Karel Fortýn se narodil 17. dubna 1930 v Praze. Při volbě svého budoucího povolání uvažoval o profesní dráze hudebníka nebo lékaře. Nakonec se rozhodl pro studium medicíny, ale láska k hudbě ho provázela celý život. Na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze promoval v roce 1955 a od té doby se vydal na dlouhou a nelehkou dráhu chirurga. Vzhledem k svému nekompromisnímu postoji vůči bývalému komunistickému režimu byl nucen často měnit své působiště. Za svojí rodinou - manželkou MUDr. Janou Fortýnovou, CSc., a syny Karlem a Janem - tak dojížděl jen o víkendech často i stovky kilometrů. Po nemocnicích v Aši a v Sokolovu následovaly další - v Mělníku, v Mladé Boleslavi - a svoji aktivní chirurgickou činnost ukončil v nemocnici v Semilech, kde pracoval téměř patnáct let až do svého odchodu do důchodu v roce 1996. Místo toho, aby si užíval zasloužený odpočinek, nastoupil ihned poté do Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově (se kterým již dlouhodobě externě spolupracoval) jako vědecký pracovník. Zde dále pokračoval v experimentech na zvířatech s cílem propracovat devitalizační zákroky u různých orgánů a nalézt biologické vysvětlení jedinečného protinádorového efektu této techniky. Jeho plodný život a neutuchající pracovní aktivitu ukončila náhle 4. ledna 2001 smrt způsobená plicní embolií.

MUDr. Karel Fortýn byl velmi skromný a pracovitý člověk, všestranný lékař a především vynikající chirurg. Byl kdykoliv připraven nezištně a obětavě pomáhat všem, kteří jeho pomoc potřebovali. Svými rozvážnými a lidsky míněnými radami léčil neduhy lidských duší a svými rozsáhlými vědomostmi z různých lékařských oborů hojil rány tělesných schránek stovek pacientů. Lékařská práce pro něho byla veškerou životní náplní, byla neúnavným motorem, který ho hnal kupředu. S odbornými znalostmi získanými během vysokoškolského studia se nespokojil a stále si je prohluboval po teoretické i praktické stránce. Řadou vlastních vylepšení a nápadů se snažil posunout lékařskou vědu dál. Tak spatřila světlo světa i jeho originální devitalizační technika, kterou marně nabízel lékařské veřejnosti jako nový postup pro léčbu pevných nádorů v klinické onkologii. Již v roce 1957 aplikoval tuto techniku u prvního pacienta s inoperabilním nádorem žaludku. Jeho úspěšné vyléčení vedlo MUDr. Fortýna k přesvědčení, že tento postup by mohl znamenat převrat v boji s nádorovými onemocněními. Následně pak použil devitalizační techniku u více než dvaceti pacientů s inoperabilními nádory (většinou různých částí zažívacího traktu), u nichž vedla rovněž k vyléčení.

S cílem objektivizovat devitalizační techniku začal MUDr. Fortýn od roku 1971 ověřovat své nadějné klinické výsledky v řadě experimentů na zvířecích modelech jako externí pracovník v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky v Liběchově. Rozsáhlé experimentální úsilí, které vyvíjel díky svému entuziasmu až do konce svého života, na úkor volného času a bez ohledu na své trvající osobní zdravotní problémy způsobené vážnou autonehodou v roce 1975, nenacházelo v lékařských kruzích bohužel žádnou odezvu. Přestože veškeré dosažené výsledky byly řádně prezentovány v zahraničních a tuzemských odborných časopisech a na vědeckých konferencích, lékařská veřejnost stále mlčela. Vytrvat v tomto nerovném boji s větrnými mlýny lidské nevšímavosti, přehlížení, ignorantství a úřednické byrokracie mu snad pomáhala jen jeho nesmírná houževnatost a tvrdohlavost, díky které neochvějně věřil v prosazení své věci.

Je velkou ironií osudu, že život pana doktora Fortýna skončil náhle krátce poté, kdy sdělovací prostředky přinesly informace o jeho nadějných výsledcích a kdy mu alespoň někteří z jeho kolegů byli ochotni naslouchat. MUDr. Karel Fortýn odešel od nedokončeného díla, aniž mohl předat všechny své bohaté lékařské zkušenosti těm, kteří by ho chtěli následovat. Pevně však věřím, že základy, jež svou neúnavnou prací pro novou léčebnou metodu položil, naleznou dostatek pokračovatelů. Jsem přesvědčen, že budoucnost jasně ukáže přínos jeho devitalizační techniky, která se stane záchranou pro mnoho nemocných nejen u nás, ale po celém světě. Člověk, který za sebou zanechal takovýto odkaz, nežil svůj život nadarmo. Navždy zůstane zapsán v srdcích a vzpomínkách těch, jimž pomohl nebo kteří s ním byli v blízkém osobním kontaktu.

RNDr. Vratislav Horák, CSc.,
spolupracovník z ÚŽFG AV ČR v Liběchově