Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 1999  > listopad  > obsah

František Ladislav Čelakovský, 200. výročí narození

Jméno F. L. Čelakovského je úzce spjato s dějinami české literatury a žurnalistiky. Jako autor Ohlasu písní ruských (1829), Ohlasu písní českých(1839), Růže stolisté (1840), Mudrosloví národa slovanského v příslovích (1851) vešel, sám autor školních příruček, do čítanek a učebnic a po mnoho desetiletí v nich setrvává.

F. L. Čelakovský se narodil 7. března 1799 ve Strakonicích. Po studiích v Písku, Českých Budějovicích, Linci i Praze na několik let zakotvil jako vychovatel, později se stal redaktorem Pražských novin a České včely, řadu let byl úzce spjat s Časopisem pro katolické duchovenstvo. V roce 1835 působil načas jako suplent jazyka českého na univerzitě, ale v souvislosti se svou kritikou chování ruského cara k porobeným Polákům byl zbaven místa a v těžké existenční situaci se mu stalo východiskem místo knihovníka u šlechtického rodu Kinských. V letech 1842 - 1849 působil jako profesor slovanských jazyků ve Vratislavi.

Na tomto místě proto představím další tvář básníka F. L. Čelakovského a další etapu jeho života, v níž působil v Královské české společnosti nauk. KčSN byla na počátku 40. let 19. století, kdy do ní byl F. L. Čelakovský zvolen, institucí s již více než šedesátiletou tradicí. Od konce 30. let prodělávala dobu přerodu, jejímž "spiritem agentis" byl tehdejší sekretář František Palacký. Volba Čelakovského souvisela s Palackého záměrem oživit KčSN, rozšířit ji, otevřít většímu počtu zájemců z řad odborníků.

Čelakovský byl zvolen mimořádným členem 29. června 1840, řádným členem 2. ledna 1850. V KčSN působil více než dvanáct let, vyjma dvou poměrně krátkých období, kdy učil na univerzitě ve Vratislavi. Účastnil se pravidelných zasedání členů, zasedání příslušných sekcí, přednášel, publikoval v Abhandlungen a také navrhoval nové členy. Poprvé přednášel 23. prosince 1840 o dvou dosud nepovšimnutých českých rukopisech bohosloveckého obsahu ze 14. a 15. století, uložených v univerzitní knihovně, 11. června 1841 o části sebraných a podle obsahu seřazených slovanských přísloví. V roce 1842 vydal v Abhandlungen výklad o některých knihách obsahu nábožného, kde se věnoval zejména Štítného traktátu O sedmi stupních. Tato studie byla součástí širšího záměru KčSN, Rozboru staročeské literatury, na němž se tvůrčím způsobem podíleli J. Jungmann, P. J. Šafařík a V. Hanka. Posledním významnějším vystoupením Čelakovského v KčSN byla přednáška z ledna 1850 Odkud berou počátek početní jména slovanská, jejíž závěry však byly přijaty velmi kriticky.

Po návratu Čelakovského z Vratislavi se počítalo také s jeho spoluprací v nově založené císařské akademii věd ve Vídni. Svou činnost v roce 1848 zahájila tato instituce právě vypsáním ceny na dílo o srovnávací mluvnici slovanské. F. L. Čelakovský se na tuto problematiku dlouhá léta připravoval, v letech 1849 - 1852 o ní přednášel na univerzitě v Praze; práce byla nakonec v roce 1853 vydána, ale zůstala torzem.

Z podnětu ministerstva školství se Čelakovský podílel počátkem 50. let 19. století - v souvislosti s rozšířením českého jazyka jako jazyka vyučovacího i na vysokých školách - také na vytváření české vědecké terminologie. V příslušné komisi se sešli samí členové KčSN: kromě Čelakovského K. B. Štorch, K. J. Erben, V. V. Tomek a P. J. Šafařík. Výsledkem jejich úsilí bylo vydání rozšířeného Německo-českého slovníku vědeckého v roce 1853.

Když na popud KčSN napsal J. I. Hanuš po Čelakovského smrti v srpnu 1852 nekrolog, otištěný v roce 1855, stal se jeho text východiskem mnoha dalších biografických studií.

F. L. Čelakovský založil, dá se říci, dynastii rodu v KčSN, početněji tu nebyla v průběhu její historie zastoupena snad žádná jiná rodina. Syn Ladislav (1834 - 1902), botanik, se stal mimořádným členem ve svých pětatřiceti letech, 7. dubna 1869, a řádným členem 20. dubna roku 1890. Mladší syn Jaromír (1846 - 1914), právní historik a archivář, se stal mimořádným členem 1. května 1878, ve svých dvaatřiceti letech, a členem řádným jen o čtvrt roku později než jeho výše zmíněný bratr Ladislav, tzn. počátkem července 1890. Vnuk Ladislav František Čelakovský (1864 - 1916), také botanik, byl zvolen členem KčSN v roce 1909, ve svých pětatřiceti letech.

Působení F. L. Čelakovského v literární teorii a historii sice není možné charakterizovat jako dominantní rys v jeho profesionální kariéře a životních osudech, ale součástí jeho života se stal. Při příležitosti letošního jubilea F. L. Čelakovského se konala řada setkání, výstav a dalších akcí. Z nich je třeba zmínit mezinárodní konferenci Růže stolistá, která se konala ve Strakonicích ve dnech 5. - 7. května 1999 a jejímiž organizátory byly Ústav pro českou literaturu AV ČR, katedra českých dějin a teorie literatury FF UK a Muzeum středního Pootaví ve Strakonicích.

PhDr. Magdaléna Pokorná, CSc.,
Archiv AV ČR