English
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
FOTOGALERIE
Badatelé z Ústavu pro českou literaturu AV ČR představili veřejnosti 15. září 2015 první českou vědeckou práci, která se věnuje různým formám cenzury a regulaci literární komunikace v časovém záběru od Antonína Koniáše až po rappera Řezníka. Ojedinělá publikace V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře, 1749–2014 je jedním z výsledků šestiletého projektu Literární cenzura v obrysech, na němž pod vedením Michaela Wögerbauera spolupracovalo 38 autorů z České republiky i ze zahraničí (jádro autorského týmu tvořili vědečtí pracovníci oddělení pro výzkum literární kultury ÚČL AV ČR). „Cenzura, existuje-li jako instituce, jedná vždy v obecném zájmu – což je vlastně argumentační figura každého cenzurního systému, že se musí odvolávat na společenský diskurz,“ vysvětlil na tiskové konferenci M. Wögerbauer. Připomeňme, že v českém prostředí se tématu cenzury naposledy věnovala kniha Ferdinanda Menčíka Censura v Čechách a na Moravě z roku 1888, v níž se pod tímto pojmem rozuměly pouze zásahy, s nimiž se nesouhlasilo. Autoři publikace V obecném zájmu se snaží od tohoto pojetí emancipovat. „Cenzura existovala ve všech dobách a existuje i v současnosti; patří k ní ale také zásahy, se kterými souhlasíme, protože se tím společnost brání před tím, co nechce,“ doplnil M. Wögerbauer.
Koncepce knihy je mimořádná i v mezinárodním kontextu. Výklad se odvíjí na dvou úrovních: rámcové kapitoly popisují instituce a cenzurní praxi příslušné doby i její sepětí s dobovým civilizačním a kulturním projektem; bloky případových studií navazující na každou z rámcových kapitol ukazují procesy cenzurování v detailu a otevírají problémové pole výkladu směrem k „měkčím“ formám společenské regulace. Jako celek představuje monografie kladnou odpověď na otázku, zda lze po dekonstruktivistickém otevření pojmu cenzury vůbec ještě napsat syntézu jejích dějin.
lsd