ARCHIV oficiálního časopisu AV ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Filosofický časopis

Toto vědecké periodikum vychází již šedesát let, tedy minimálně po dobu dvou či spíše již tří generací. Po celou dobu existence bylo spjato s Akademií věd; jeho vydavatelem byl – s výjimkou let 1961–1969, kdy ho vedla nejprve VII. sekce ČSAV a po vnitřní reorganizaci Akademie Kolegium pro filosofii – vždy Filosofický ústav AV ČR či jeho bezprostřední předchůdci. První číslo vyšlo 15. dubna 1953, vydavatelem byl Kabinet pro filosofii Československé akademie věd, založený v témže roce. Funkci šéfredaktora zastával tehdejší ředitel Kabinetu, prof. Ladislav Rieger. Jistě i u nás existují vědecké časopisy, jež za sebou mají delší historii, ve svém oboru je však Filosofický časopis nejdéle vycházejícím českým odborným periodikem.

22_1.jpg

Filosofický časopis, který v současnosti vydává Filosofický ústav AV ČR, je od roku 1990 recenzovaným periodikem a je uváděn v mezinárodních citačních databázích ERIH, Scopus, ISI a Ulrich’s. Koncipován je jako vědecký časopis, který se důsledně otevírá pluralitě filosofických názorů. Uvedené zásadě odpovídá i složení redakčního kruhu a mezinárodně pojaté redakční rady, v nichž se na utváření jeho podoby podílejí odborníci reprezentující jednotlivé filosofické disciplíny, jež navíc zastupují i různé badatelské generace. Rozhodujícím kritériem ovlivňujícím publikaci textů je jejich kvalita – velký důraz je proto kladen na stále náročnější a kompetentnější recenzní řízení, jež je oboustranně anonymní. Mezi autory, jež často píší své příspěvky přímo pro Filosofický časopis, se objevují přispěvatelé domácí i zahraniční.
Filosofický časopis nabízí vážným zájemcům o filosofii v jejím nejpůvodnějším smyslu – totiž hledání moudrosti, pravdy, dobra, krásy a smyslu života – hodnotné domácí studie i překlady, kvalifikované recenze i informace ze života filosofické obce. Vzhledem k rozmanitosti názorů, jež se na jeho stránkách objevují, se nevyhýbá ani polemikám či zasvěceným diskusím. Nezabývá se ovšem jen tradičními tématy – usiluje o skutečně moderní přístup, a proto se otevírá i aktuálním podnětům a mezioborovým otázkám. Na jeho webové stránce se potenciální přispěvatelé mohou podrobně seznámit s podmínkami přijímání příspěvků, čtenáři zde naleznou informace o aktuálních i starších číslech a možnostech, jak je získat.
Filosofický časopis vychází ve své pravidelné řadě šestkrát ročně, každé číslo vždy v rozsahu minimálně 160 stran. V těchto číslech jsou až na výjimky publikovány příspěvky pouze v českém a slovenském jazyce, přičemž všechny recenzované texty jsou vždy opatřeny dvěma cizojazyčnými resumé. Publikace v národním jazyce jsou respektovány jak zahraničními přispěvateli, tak i mezinárodními citačními databázemi, neboť se všeobecně uznává, že představují jazykový a kulturní přínos pro domácí prostředí. Kromě toho každý rok vycházejí i mimořádná čísla Filosofického časopisu, obvykle dvě, z nichž zpravidla jedno vychází v angličtině či – méně často – v němčině. Tato čísla nezřídka zaznamenávají velmi příznivý ohlas, naposledy vydané Hledání české filosofie je již takřka rozebráno, ač vyšlo teprve letos v květnu. Obdobou mimořádných čísel, jež se vždy věnují jednomu tématu, jsou v pravidelné každoroční řadě šesti sešitů tzv. monotematické bloky, jejichž počet je však – vzhledem k preferované tematické pestrosti – v jednotlivých ročnících omezen. Při jejich přípravě sehrávají významnou roli hostující editoři, jež jsou zpravidla autory tematického námětu.
Počet příspěvků, které jsou Filosofickému časopisu nabízeny k otištění, se stabilně drží na vysoké úrovni, což všechny, kdo se podílejí na utváření jeho stávající podoby, pochopitelně těší, ale i zavazuje. Vzhledem ke stoupajícímu zájmu o publikaci mimořádných čísel a monotematických bloků, který již nelze plně uspokojovat, se redakční rada usnesla, že každoročně bude na tato čísla a monotematické bloky vypisován konkurz. V každém ročníku budou monotematickým blokům věnována maximálně dvě čísla z pravidelné řady; zároveň budou uveřejňována nanejvýš dvě mimořádná čísla, jež nebude finančně zcela zajišťovat Filosofický časopis.
Zájemci o publikaci těchto formátů mohou přihlašovat své návrhy v redakci každý rok do konce září. Návrhy musí obsahovat následující: kompletní seznam autorů a předběžné názvy příspěvků, včetně jejich krátkých anotací a předpokládaného rozsahu. Editoři návrhů, které vyberou členové redakčního kruhu, budou své projekty obhajovat na listopadovém zasedání redakční rady, po němž bude znám výsledek konkurz­ního řízení. Aby mohly vybrané návrhy, které uspěly v konkurzu, včas projít standardním recenzním procesem a mohly být následně úspěšně publikovány, je nutno kompletně připravené verze rukopisů dodat do redakce Filosofického časopisu nejpozději do poloviny dubna následujícího kalendářního roku.

Jak bylo zmíněno již na začátku, Filosofický časopis není přes svou křepkost žádný „mladík“. Šedesátileté jubileum je už nepochybně příležitostí poohlédnout se za jeho minulostí. Redakční kruh a redakční rada proto připravily publikaci s lapidárním názvem Šedesát let Filosofického časopisu, jež právě vychází a v níž je uveřejněn výběr článků z let 1953–1989 – tedy z ročníků, které jsou v soukromých knihovnách již těžko dostupné a ani knihovny veřejné je v mnoha případech nemají ve svých fondech. V této souvislosti nemá pochopitelně cenu zastírat, že příspěvky, které byly v minulosti na stránkách Filosofického časopisu publikovány, často souvisely s politicko-společenskými podmínkami, za nichž vycházel. V průběhu uplynulých 60 let byl Filosofický časopis jak odrazem ideologického monopolu, tak skromnějších pokusů o nespoutané myšlení i příchodu svobodných poměrů. Editoři jubilejního čísla se tedy pokusili shrnout to, co podle jejich názoru stojí za připomenutí, byť samo­zřejmě jde jen o výběr z příspěvků, které do roku 1989, tedy za necelých čtyřicet let, v časopise vyšly.
Některé články obsažené v tomto netypickém čísle jsou zajímavým svědectvím tehdejšího společenského kontextu; jiné zase vykazují trvalou hodnotu navzdory době, v níž vznikly. Ať však již mají charakter jakýchsi dokumentů či vypovídají o nezlomném úsilí a touze po pravdivém poznání, jež nedokázal zdusit ani krunýř totalitní ideologie, jsou stálým mementem. Mementem, jež současné vedení Filosofického časopisu podněcuje k důslednému trvání na názorové pluralitě a svobodné diskusi.

PETR DVOŘÁK,
Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.