English
Spolupráce Akademie věd ČR s Velkou Británií, kterou z naší strany koordinuje Rada pro zahraniční styky, má dlouholetou tradici. Obdobně jako v případě ostatních teritorií realizujeme vědeckou výměnu se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na základě dvoustranných dohod s tamními vědeckými institucemi. Partnerskými organizacemi jsou nebo byly Královská společnost (The Royal Society) a Britská akademie (The British Academy), obě se sídlem v Londýně, a také skotská Královská společnost v Edinburghu (The Royal Society of Edinburgh). K institucím přispívajícím k výměně patřila v minulosti i pražská pobočka Britské rady (The British Council).
Frontispis knihy Thomase Sprata Historie Královské společnosti (1667)
S léty a se zřetelem na měnící se situaci politickou, ekonomickou a společenskou (pád želené opony, přijetí České republiky do Evropské unie, členství v schengenském prostoru…) se měnily také formy a podmínky vzájemné spolupráce.
Londýnská Královská společnost se jako učená společnost pro podporu věd honosí snad nejdelší historií v Evropě, která sahá až k roku 1660. Mezi dvanácti zakladateli, kteří se 28. listopadu dohodli na ustavení Společnosti pro studium fyzikálně-matematického experimentálního učení, byli např. chemik Robert Boyle, ekonom a lékař William Petty a architekt, matematik a astronom Christopher Wren. Společnost v roce 1662 potvrdil král Karel II. a přejmenoval ji na Londýnskou královskou společnost pro prohloubení znalostí o přírodě. Dnes je patronkou Královské společnosti královna Alžběta II. K jejím světoznámým členům patřili (či patří) mj. Max Born, Richard Dawkins, Michael Faraday, Stephen Hawking, John Locke, Isaac Newton, Karl R. Popper, Bertrand Russel a Ernest Rutherford; k zahraničním členům Albert Einstein, Sigmund Freud, J. R. Oppenheimer, Wolfgang Pauli, André Weil a Steven Weinberg. Jediným Čechem ve Společnosti byl od roku 1965 Jaroslav Heyrovský. Členství je doživotní. Heslem Královské společnosti je „Nullius in verba“ – slova převzatá z díla latinského básníka Horatia, který znamená „Na ničí slova nebude přísahat“. Její členové si píší za jméno zkratku FRS. Královskou společnost finančně podporuje britská vláda, její činnost se soustřeďuje na rozdělování grantů a stipendií (v roce 1768 se pod její záštitou např. konala první vědecká námořní expedice pod vedením Jamese Cooka), vydávání časopisů a knih, poskytování expertiz pro britskou vládu a další instituce. Společnost se také stará o popularizaci věd; poznatky členů zveřejňuje od roku 1665 časopis Philosophical Transactions, nejstarší nepřetržitě vydávané periodikum. V sídle společnosti v centru Londýna se pořádají vědecké přednášky význačných badatelů z celého světa, které populární formou zpřístupňují nejnovější výsledky bádání veřejnosti. Ačkoli bývá nazývána akademií, její struktura a působení odpovídá učené společnosti. Přestože nevlastní žádné výzkumné ústavy (případně badatelská centra), bohatou měrou přispívá k prosazování principů vládní politiky v usměrňování základního a aplikovaného výzkumu.
Podotkněme, že Královská společnost svou činností pokrývá vědní obory u nás zahrnuté do I. a II. vědní oblasti, tj. do věd o neživé přírodě a do věd o živé přírodě a chemických věd.
Oblast humanitních a společenských věd je doménou Britské akademie, jež je druhým významným britským partnerem AV ČR. Její činnost taktéž financuje vláda. Vznikla v roce 1902 a má kolem 800 členů, kteří si za jménem píší zkratku FBA. Jejím posláním je hájit zájmy vědy, podporovat excelentní bádání, odměňovat vynikající vědce, publikovat výsledky bádání a podporovat mezinárodní spolupráci. Britská akademie vydává několik časopisů, např. Proceedings of the BA, Schweich Lectures on Biblical Archeology, a různé ediční řady (např. archivní prameny k britským, africkým a starověkým dějinám, archeologii, numismatice, soupisy starých uměleckých děl, staré hudby apod.). Zpracovává expertizy v oblasti humanitních a sociálních věd a zaměřuje se na spoluvytváření vědní a vzdělávací politiky.
Kooperace AV ČR s oběma institucemi se realizuje na základě dvoustranných dohod o vědecké spolupráci, které se každé tři roky aktualizují prováděcími protokoly, jež určují podmínky výměny a roční kvóty reflektující finanční možnosti partnerů. Se vstupem ČR do Evropské unie přešlo mnoho našich evropských partnerů na režim výměny v rámci společných projektů. Tato spolupráce v případě Královské společnosti nahradila dřívější formu studijních pobytů. V současné době může o grant na studijní pobyt požádat kdokoli z ČR prostřednictvím svého britského partnera, a to šestkrát do roka, kdy zasedá příslušná komise. Zdá se však, že tato forma spolupráce znevýhodňuje mladé začínající vědecké pracovníky, kteří si síť partnerů teprve budují.
Podobný trend odstranění ročních kvót ve prospěch společných projektů prosazovala i Britská akademie od poloviny prvního desetiletí 21. století. Nicméně vzhledem k charakteru badatelské práce v oblasti humanitních a sociálních věd se princip společných projektů nejeví jako ideální řešení. Osvědčil se ale v případě pořádání společných seminářů a workshopů. Ač jsme v roce 2007 dosáhli shody v otázce ponechání stávající podoby dvoustranné výměny, celosvětová ekonomická krize postihla i Spojené království. Její dopady vyústily v úsporné vládní balíčky (rozpočet BA byl krácen bezmála o 25 %). Skutečná podoba a rozsah výměny vědeckých pracovníků v roce 2011 proto nejsou prozatím upřesněny.
Naším třetím partnerem je učená společnost The Royal Society of Edinburgh (RSE), se kterou jsme navázali kontakt v závěru roku 2004. Od té doby AV ČR a RSE zorganizovaly mnoho studijních pobytů a společných česko-britských aktivit, jako jsou např. semináře Mikrobiologického ústavu AV ČR, Ústavu makromolekulární chemie AV ČR a University Glasgow.
Edinburská královská společnost je skotskou nezávislou a apolitickou vzdělávací institucí, která sdružuje 1500 excelentních expertů ve vědních oborech. Společnost vznikla roku 1783 za účelem zdokonalování badatelské práce. Pořádá bezplatné přednášky, diskuse a konference přístupné veřejnosti, realizuje nezávislé analýzy problémů národního i světového významu, dohlíží na úroveň základního a středního školství. Ročními granty ve výši dvou milionů liber podporuje vědecký výzkum a podnikatelské aktivity. Zároveň se také stará o propagaci úspěchů skotského výzkumu na mezinárodním fóru. Zdůrazňuje hodnotu poznání, vzdělávání a úspěchy formou rozmanitých grantů, cen, stipendií, finančních a jiných podpor. Současného předsedu RSE Lorda Wilsona of Tillyorn vystřídá ve funkci letos v říjnu Sir John Arbuthnott.
V ýčet britských institucí, s nimiž Akademie spolupracuje, by nebyl úplný, kdybychom opomenuli pražskou pobočku Britské rady. Britská rada je světová organizace pro vzdělávání a kulturu, která vznikla v roce 1934. Dnes má pobočky ve více než 100 zemích. Jejím hlavním úkolem je šíření znalostí anglického jazyka a pořádání mezinárodně uznávaných zkoušek z angličtiny. Její činnost zaštiťuje Cambridgeská univerzita.
Spolupráce byla původně podložena určitou výměnnou roční kvótou, jíž podobně jako v případě ostatních partnerů využívali vědečtí pracovníci, kteří uspěli v konkurzním řízení. Po zrušení této formy spolupráce se naše součinnost soustřeďuje na zajišťování jednotlivých akcí, jako jsou např. Týden vědy ve společnosti (Londýn, 2002), Exploiting Genetic Knowledge (New Castle, 2003), Improving science communication (Edinburgh, 2004). Dlouhodobě s Britskou radou spolupracoval Tiskový odbor AV ČR a později Odbor popularizace vědy a marketingu SSČ AV ČR (dříve Odbor mediální komunikace a marketingu). Cílem spolupráce je přiblížit prostřednictvím popularizačních akcí, výstav a projektů (Týden vědy a techniky, Otevřená věda atd.) činnost ústavů Akademie věd ČR, a popularizovat tak vědu a výzkum mezi veřejností.
ANDRZEJ MAGALA,
Referát zahraničí SSČ AV ČR, v. v. i.