Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

RUDOLF ŠRÁMEK-HUŠEK (1907–1962)

 

Obrázek k článku 

 

V polovině února si připomeneme 100. výročí narození českého hydrobiologa, předního znalce korýšů, docenta zemědělského a lesního inženýrství na ČVUT Rudolfa Šrámka-Huška, který se již před válkou věnoval i ochraně přírody.

Rudolf Šrámek se narodil 14. února 1907 v Mladé Boleslavi. Protože pocházel z chudého prostředí, musel po gymnaziálních studiích v Pardubicích dva roky pracovat na poště. Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze zaujal zoologa prof. K. Schäfernu a stal se jeho žákem, což určilo i další zaměření mladého vědce na hydrobiologii. V roce 1933 složil zkoušky státní, ale plánovanou zkoušku rigorózní se mu především z existenčních důvodů složit nepodařilo. Studium končil v letech hospodářské krize a byl rád, že po odsloužení vojenské povinnosti (která ho vlastně uchránila před nutností sehnat si okamžitě nějaký výdělek) získal učitelské místo, což tehdy nebylo nic výjimečného. Dlouho působil jako výpomocný učitel na měšťankách, nedařilo se mu příliš i z toho důvodu, že onemocněl tuberkulózou. Aby získal definitivu, musel si doplnit aprobaci o češtinu a dějepis, před válkou pak učil na reálném gymnáziu v Čáslavi.

Díky své výzkumné práci, v níž neustal ani při výuce na školách, se vypracoval na předního českého znalce perlooček a buchanek. Po zrušení gymnázia v roce 1943 i proto získal místo hydrobiologa v nově zřízené biologické laboratoři Státního ústavu vodohospodářského v Praze-Podbabě. Za okupace se mu podařilo založit hydrobiologickou stanici v Bohdanči u Pardubic, která byla bohužel po válce zlikvidována.

Doktorát z přírodních věd získal až v roce 1945. V roce 1947 se habilitoval z hydrobiologie na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství ČVUT v Praze. Chtěl se však plně věnovat svému výzkumu, a na to potřeboval být poblíž prostředí, které ho zajímalo, blízko rybníků. V roce 1950 se tudíž přestěhoval do Sedlice u Blatné a v letech 1951–1958 zde vedl nově zřízenou biologickou stanici, součást Ústředního ústavu biologického. Stanici, později přemístěnou do Třeboně, převzala po svém vzniku Československá akademie věd.

Na přerušenou vysokoškolskou kariéru navázal Šrámek-Hušek jako externista až po šesti letech, když začal přednášet na Biologické fakultě UK v Praze. Na univerzitu plně přešel v roce 1958, od kdy vedl hydrobiologické oddělení Zoologického ústavu. Řadu let reprezentoval Československo v Mezinárodní společnosti pro limnologii; byl členem Masarykovy akademie práce či Československé zoologické společnosti.

Vědecká činnost R. Šrámka-Huška se týkala zejména systematiky a ekologie dvou velkých skupin korýšů (perlooček a buchanek), věnoval se také studiu a faunistice nálevníků; odtud plynul i jeho zájem o hydrobiologii odpadních vod. Je autorem či spoluautorem více než 100 vědeckých studií a 41 monografií; jistě stojí za zmínku třeba Úvod do limnologie (1946), Naši klanonožci (1953) či Život našich řek (1958); populární prací jsou Ostrovy bílých perutí z roku 1943. Aktivní byl už od třicátých let i v ochraně přírody. Zajímaly ho například rybniční rezervace, protože pomáhaly udržet původní ráz starých rybničních děl, důležitá pro něj byla člověkem neponičená krajina obecně. Vypovídají o tom také další práce – Chraňme si přírodní krásy Polabí (1941) či Boj o čistotu řek (1947), psané v době, kdy tato témata jistě nebyla pociťována jako primární.

"Monsignore", jak se podepisoval v korespondenci svému stejně starému příteli, spolužákovi a kolegovi-parazitologovi Ottu Jírovcovi, uměl život využít pracovně, ale také ho dokázal brát prakticky a s humorem. I tyto jeho vlastnosti právě Jírovec v jubilejním článku k Šrámkovým padesátinám vyzdvihl. V dopise ze září 1932 Šrámek Jírovcovi píše: "Jsem přesvědčen, že z takového spojení tří… osvědčených pilníků může vzejít velkej profit pro národ a že konečně zase jednou ta zouhorovatělá hydrobiologická půda na národa roli bude zase jednou trochu rozrejpána."

Rudolf Šrámek-Hušek zemřel v pětapadesáti letech, 9. června 1962 v Praze.

Hana Barvíková,
Masarykův ústav – Archiv AV ČR